Vzděláváme

Kachel není obkladačka aneb co byste měli vědět o kachli

2023-10-03
BlogKachel není obkladačka aneb co byste měli vědět o kachli

Jednou, provždy: Kachel není obkladový prvek, ale stavební. Kdybyste si z tohoto článku měli odnést jen jednu jedinou věc, ať je to prosím toto. Je toho ale mnohem více, co byste o kachlích měli vědět a co by vás mohlo zajímat.

Vše se mění, kachel zůstává

Vzhled kachle se téměř nezměnil už od dob gotiky. To jen svědčí o tom, jak důmyslně byl vymyšlený. Vypadá jako silná keramická deska s glazurou, ale když ho otočíte, uvidíte žebra, kterými se kachle spojují mezi sebou dohromady. Kachel musí být pevný, síla střepu je větší než u obkladačky, ale zároveň musí být pórovitý, aby plnil své poslání akumulace tepla. Na rozdíl od obkladačky má také jiné složení, aby odolal teplotním změnám a udržel si svou funkci bez zaprasknutí. Když tedy říkáme, že kachel není obkladačka, myslíme tím, že kachlemi se neobkládá hotová stavba (i když i to se dá udělat), ale přímo se z nich staví.

Jak kachel vznikne?

My většinou kachle vyrábíme litím keramické suspenze do sádrových forem s následným dvoužárovým výpalem, to je obecně nejběžnější způsob výroby. Když ale přijde nějaká speciální zakázka, například v podobě rekonstrukce historických kamen, umíme vytvořit i bedněné kachle. Kromě klasických rustikálních kachlů, které si s pojmem kachel většina lidí představí, vyrábíme i velkoformátové kachle o rozměrech až jeden metr. Ty jsou nyní žádané u moderních staveb.

Výroba kachlů probíhá stále velmi tradičním způsobem, přestože některé technologie pokročily, stále se jedná o enormní podíl ruční práce. Když se nás pak někdo ptá, jestli jsou naše kachle „ruční“, spíš jen kroutíme hlavou. Rozdělení na ruční nebo neruční příliš neuznáváme. U litých, lisovaných i bedněných kachlů je stále zapotřebí tolik ruční práce, že toto rozdělení nedává smysl.

Jak se kamna staví?

Šár za šárem, na hlínu, spojit kramlemi, vymazat hlínou nebo ještě nafutrovat bobrovkou. Tím myslíme tradičně, řádku po řádce, kdy kamnář pečlivě spojuje kachle svorkami a pak je vymaže hlínou. Samozřejmě, že už dnes existují i modernější způsoby. Když ale máme zájem uchovat kamna po generace, po 100 nebo 200 letech je rozebrat, přemístit, opravit, stačí u těch tradičně postavených navlhčit spoje a můžete je rozebrat.

Jak se kachle dekorují?

V posledních několika letech jsme si začali všímat, že si naši zákazníci uvědomují, že je jejich kamna přežijí. Že je to takový jejich odkaz a že by na nich rádi zanechali nějaký vlastní otisk. Není tedy neobvyklá nejen volba vlastního odstínu glazury, ale také třeba vlastní vzor, reliéf nebo malba.

Barvení, respektive glazurování kachlů, je velká alchymie. Není to jako barvení vodovkami, protože barva vzniká působením oxidů, které spolu reagují při výpalu. Často tak vkládáme do pece zelený kachel a vyndáváme červený. Nejde tady ale o žádnou náhodu, ale o 25 let zkušeností, které nám umožňují vytvářet rozličné variace barev na přání.

Když pak dojde na samotné dekorování a malování kachlů, malujeme nejčastěji na již vypálenou glazuru a kachel pak putuje ke třetímu výpalu. Tato technika nám poskytuje široké spektrum výrazných barev, ze kterých je možné vybírat a je také nejrychlejší. Nabízí se ale i tzv. majolika, tedy malba do mokré glazury, nebo zlacení pravým zlatem. V tomto případě jde ale o proces o poznání složitější. Malba do mokré glazury je náročnější, protože se malíř kachle nesmí dotknout, zlato je zase silný jed.

Výběr toho nejlepšího z našich kachlů si můžete prohlédnout TADY.